Tenhle článek snad ani nechci psát, protože u něj budu tak akorát slintat 😀 Bože, ale srílanská kuchyně, to je něco, tak vás o to nemůžu ochudit! Je pestrá, ovlivněná koloniálními vlivy i Indií i třeba arabskou kuchyní. Souvisí to samozřejmě s historií země. Najdete tu i východoasijské vlivy, a když budete mít chuť na thajskou, indonéskou nebo čínskou kuchyni, obvykle najdete i to. Mimochodem srovnání indické kuchyně se srílanskou a to, že nám Evropanům přijdou vlastně stejné, to místňáci docela neradi slyší. Je to něco jako kdyby nám cizinec řekl, že český jídlo je vlastně stejný jako německý, rakouský nebo slovenský. Místňáci vidí prostě ty nuance, který my asi nejsme schopný tolik vnímat.

Kari, Kari a zase kari

Asi tak jako my máme národní jídlo svíčkovou s knédlem nebo vepřo knedlo, na Srí Lance je to curry and rice. Kari s rýží! A má mnoho podob (teď budu trochu jako Forrest Gump): kuřecí kari, lilkové kari, batátové kari, kari s rybou, čočkové kari, bramborové, cibulové, kari s okrou (ibišek jedlý), banánové kari, kari s olihněmi, jackfruit kari (česky žakie), skopové kari a spousta dalších. Kari tady rozhodně neznamená ten žlutej kořenící přípravek jako u nás, ale celé jídlo skládající se z rýže a několika mističek s rozmanitými druhy masové nebo zeleninové směsi často třeba v kokosovém mléku doplněné křupavou placičkou z mouky z mungo fazolí (papadam).

Ryby a mořské plody

Numero uno je prostě kari ve všech jeho podobách, ale… Srí Lanka je ostrov (fakt nekecám :D), a tak je tu k dispozici i hromada plodů moře. Oooooo! Tohle je to moje nejoblíbenější! Nejrůznější ryby, krabíci, humři, krevety, kalamáry… Mein gott! Pošušňáníčko! Z ryb narazíte často na tuňáka, parmici, markelovce skvrnitého nebo pražmu.

Další běžná jídla

Roti – placky z pšeničné mouky, ve kterých může být nastrouhaný kokos, podávají se s kari nebo třeba jenom se sambalem.

Kokosový sambal – pálivá omáčka nebo pasta, má mnoho a mnoho variací, základem jsou sušené rybky, cibule, limety, rajčata, strouhaný kokos a chilli

Kottu roti – placky roti nakrájené na nudličky a smažené se zeleninou nebo i kousky masa (často nasekaného i s kostmi), vypadá to zhruba jako rizoto, ale místo rýže je tu výplňovým materiálem právě placka roti. Je to zbytkové jídlo, kam vám namixují takovou tu okořeněnou všehochuť. Lepší je se asi neptat, jestli jsou to zbytky od včerejška 😀 Výsledek ale nemusí být vůbec špatný.

Hoppers – palačinky tvaru malých mističek. Jsou z rýžové mouky a kokosového mléka, často podávané k snídani nebo večeři s vajíčkem, můžete na ně přidat i sambal nebo opět kari.

String hoppers – nudličky z rýžové mouky připravované v páře, servírované s kari, můžete se s nimi setkat i u snídaně

Vodní špenát s kokosem – nadrobno nakrájený špenát se strouhaným kokosem, šalotkou, česnekem a čili papričkami a kari pastou z čerstvých lístků, tenhle salátek můžete dostat jako další přílohu ke kari.

Pouliční jídlo – najdete ho všude. U prodavačů na trzích, ve stáncích, ve veřejné dopravě a má spoustu podob. Mohou to být výrazně ochucené luštěninové karbanátky, placky z rýžové, čočkové nebo jiné mouky. Můžete ochutnat nejrůznější palačinky na slano nebo i na sladko, pečivo plněné zeleninou nebo masem. Setkáte se třeba i s uzenou kořeněnou cizrnou nebo krevetovými plackami. Své místo tu mají i sladké kuličky všeho druhu. Vyzkoušeli jsme i kokosovou zmrzku, kterou nám připravil prodavač ze svého stánku na kole.

Snídaně a ovoce

I když jdete na „obyčejnou“ snídani podávanou v hotelu, ovoce hraje prim. A je to bomba! Čerstvé melouny, mango, papája, ananas, svěží banány – no a ne jako u nás z obchodu – to ovoce má fresh, sladkou chuť, protože je třeba čerstvě utržený ze zahrádky! Setkáte se tu i s u nás méně známými druhy ovoce jako je třeba rambutan, neslavně zapáchající durian, mangostan, litchi nebo jackfruit. Ke snídani si můžete dát sladké i slané, třeba zmiňované hoppers nebo string hoppers. Toasty, vejce, marmelády, máslo a někdy i nějakej ten nekvalitní páreček – to všechno bývá také součástí snídaní i v levnějších hotelech.

Zahraniční kuchyně na Srí Lance

Pokud se vám zasteskne po evropské nebo americké kuchyni, není problém. Burger, smažené kuře i Itálii tady seženete v turistických restauracích běžně. Občas vás kvalita může zaskočit, protože třeba co se týká uzenin a mléčných produktů, jsme ze západu zvyklí na něco trochu jiného. Kvalitního sýru nebo uzeniny se tu těžko dočkáte, ale kvůli tomu asi na Srí Lanku nepojedete 😀 Nicméně třeba thajskou, čínskou nebo japonskou kuchyni, tady taky seženete – zejména v obchodních centrech ve větších městech nebo turistických destinacích.

Stolování na Srí Lance

Jiný kraj, jiný mrav. A tak se nedivte, když na Srí Lance dostanete ve špinavym bistru krásnej porcelánovej talíř a přes něj bude igelit. Moc jsem to nepochopila. Snad chtějí šetřit vodou na úkor plastového odpadu nebo prostě neradi mejou nádobí, což už bych chápala 😀 Další z věcí, na který by se člověk měl připravit, pokud chce poznat opravdu autentickou kuchyni, to je jedení rukama. Přesněji tedy jenom pravou rukou. Lžíce jsou sice běžně k dispozici k nandavání jídla, ale k samotnému jedení už neslouží. V běžných turistických restauracích a hotelech jsou příbory ale normálně k dispozici.

Nápoje na Srí Lance

Nejčastěji tady budete pít asi balenou vodu, všude v obchodech stála 11 Kč za 1,5 litru. Perfektní variantou, jak doplnit vypocené minerály, je kokosová voda. Ceny kokosů se dost liší dle destinace, my je měli od 8 Kč do 25 Kč. Čerstvé ovocné šťávy dostanete taky všude, třeba ananasový fresh na nejturističtější pláži stál 24 Kč.

Alkohol

Ceny alkoholu na Srí Lance jsou výrazně vyšší než u nás. Panuje tu tvrdá prohibice. Alkohol mohou nakupovat jen muži a zdejší ženy ho nesmí ani pít. V běžných obchodech alkohol nenajdete. Pokud vás přepadne chuť na pivko nebo něco ostřejšího, musíte se vydat do speciálně označených prodejen obvykle nazvaných „wine store“. Víno tu ale najdete jen těžko. Nejběžnější světlé pivo Lion stojí 40 Kč (600ml). Je to přímo srílanské pivo, ty z dovozu jsou samozřejmě dražší. U pálenek čekejte cenu okolo 200 Kč za malou placatku. V turistických restauracích je pivo běžně k sehnání.

Kávu ne, raději čaj

Káva je tu těžko k pohledání. Smiřte se s tím! Pokud jste závislák, raději si dovezte vlastní. Můžete tu ale ochutnat čaje světového formátu. Srí Lanka je prostě čajová velmoc. Původně tu byla pěstována káva, ale po napadení kávovníků plísní došlo k obměně za čaj. Ceylon baby! Ty nejkvalitnější černý čaje, co v ČR koupíš za dardu, jsou na srílanských trzích za hubičku. Čaje si tady můžete vychutnat po anglicku s mlékem.

Ceny jídla

Pokud budete chtít pravé srílanské jídlo, tak hledejte místňácký jídelny, kam se běžnej zápaďáckej turista bojí vkročit. Za autentickou srílanskou chuť ta trocha vzrůša mezi okukujícíma spolustolovníkama určitě stojí 😀 Za plný talíř dobrot zaplatíte zhruba od 10-30 Kč (v turistických destinacích až 120 Kč). Velmi levné jídlo bývá většinou bezmasé.

Záleží, v jak moc turistické lokalitě se zrovna nacházíte, jste-li u moře nebo v zapadlé vesnici ve vnitrozemí. Právě v takový zapadlý vesnici ve vnitrozemí, když jsme na motorce brázdili silnice od západního pobřeží směr Kandy, tady jsme zašli do místní jídelny, kde se zdejší stravovali den co den. Náš oběd tu stál 12Kč – plnej talíř kari, rýže zeleniny a dalších pochutin, kterej si člověk nandá sám podle toho, na co má zrovna chuť. To bylo naše asi nejlevnější jídlo, když nepočítám nějaký snacky z pouličních stánků, který stojí opravdu jen pár kaček.

Naopak nejdražší jídlo jsme jedli na pláži u moře v turistický destinaci na jihozápadě ostrova. Večeře zhruba za 600 Kč pro dva, kdy nás odchytli při procházce na pláži při západu slunce kluci, který měli zrovna čerstvý úlovky z moře.

Za tuňáka, plody moře a hromadu příloh to stejně byla krásná cena. Navíc (a to nechápu, jak se stalo), na tý pláži ani nikdo nebyl. Nejde to ani slovy popsat, ale když máte plnej pupík čerstvých dobrot a západ za váma pak hraje růžovofialovejma barvama, je to nádhera. Tyhle momenty si zapamatujete celej život! Úplná červená knihovna 😀

Jak moc pálivé?

Co mě hodně zaráží je, že v každém článku o srílanském jídle je psáno, že si máte dát pozor na to, aby vám v tradičních stáncích a restauracích nepodávali přespříliš pálivé jídlo. Abych to uvedla na pravou míru: tohle je podle mě mystifikace. Já mám pálivý sice ráda, ale tak jemně pálivý, opravdu jemně, a rozhodně nemám plechovou hubu, co by snesla všechno. A to, že vám naservírují všude na Srí Lance hrozně pálivá jídla, to podle mě není pravda. Jedna věc jsou turistické lokality, kde jsou kuchaři zvyklí ptát se, jak moc pálivé jídlo chcete. I ty jsme navštívili. Ale navštívili jsme i centrální Srí Lanku, muslimské i hinduistické komunity a nikde nám nepodali jídlo, které by se nedalo sníst z hlediska pálivosti. Nejžhavější v tomhle směru bývají jídla s přízviskem „devilled“, při těch už se člověk trochu zapotí.

Oproti tomu, jaký peklo jsem si prožila po jídle třeba v Indonésii nebo (vůbec to nejhorší) ve Vietnamu, tak na Srí Lance mi nebylo po jídle zhola nic. A to ani náznakem. Sama se tomu divím, ale je to tak. Rozhodně ale nevynechejte očkování proti žloutenkám a břišnímu tyfu, pokud se sem chystáte. Ale předsudky stranou! Jestli vybíráte dovolenou i podle toho, kde si užijete žrací orgie, tak Srí Lanka je právě tím místem.